Nás pět, mužovi rodiče a dalších asi čtyřicet dětí a stejný počet dospělých. Do mírně zašlého hotelu s naprosto luxusní polohou s chutnou kuchyní. Postupně jsme se seznamovali, dětem to šlo velmi rychle, nám dospělým pomaleji. Hodně jsme spali a jedli, přiměřeně lyžovali. První dva dny poctivě sněžilo, zbytek týdne už jen svítilo sluníčko. Jů válela na lyžích a i na snowboardu, který dostala pod stromeček. Pod dědečkovým vedením se zase hodně zlepšila.

Stale jsme ve spitale, s holcickama na novorozeneckem oddeleni. Jak se to vsechno semlelo. Nejprve se musim omluvit, ze to bude bez hacku a carek, nebot pisu z mobilu. Ale rikam si, ze kdyz to nenapisu ted, kdyz jsem sama a relativne bez starosti, tak se k tomu dostanu pak az buhvi kdy.

Ne a ne a ne, já prostě asi nikdy bydlenka, co má všechno tip ťop, nebudu. Protože jsem holky ve jménu stěhování ochudila o jejich měsíční souhrn a už už se blíží jejich další měsíčniny, tak jsem se rozhodla napsat souhrnný dvouměsíční článek o tom, co je u holek nového.