Jsem opet ocarovana, ucarovana a desne moc potrebuji domaciho pletarskyho skritka. Jelikoz ja uz to fakt nestiham. Mam sve oblibene navrharky a jejich navody. Mezi ne patri i Nadia Crétin-Léchenne ze Svycarska. Jeji pletarske umeni je nekonecne. Nazev navodu RANO V ENGELBERGU. Byl duvodem, proc jsem nahodila na jehlice tento svetr. Nemam rada prekvapeni, proto jsem si vybrala stejnou vlnu. Malabrigo Yarn Rios, 5mm jehlice.

Drobná zrnka myšlenek zachycená dříve, než se ze staré Makovice nadobro vysypou. Už jsem se tu párkrát rozepsala o své lásce ke kočkám. Posledního takového nalezence jsem objevila v pátek následující po prvním svátky prodlouženém červencovém víkendu. Ale řeknu vám, takového mrňouse jsme tu ještě nikdy nenašli. Příběh s dobrým koncem nebudu popisovat, dala jsem na YouTube krátké video. Tak, milí kočkomilové, dejte si.

Zla baba, palacinky a Totocuv svetr. Odpoledne jsme byli v Emauzich, takovem bazaru se vsim. Obcas se tam sezenou pekne kousky na sebe a dalsi zajimave veci, minule jsem Diddus koupila hrnicek Hello Kitty za 50 centu, no ale tentokrat byl obdaren pouze Totoc, dostal novy svetr. Takze nebudu ani psat blog, co budeme v Parizi. Mejte hezky vikend a v pondeli ci utery zase tu! Sdílet ve službě Twitter.

Asi spíš o tom hezkým. Není dne, kdy bych o sobě nepochybovala. Můj iPhone se během dne pětkrát promění v přenosný zrcátko. Toho večera se pak spustí začarovaný kruh. Ranní přípravy trvají o patnáct minut déle. Uvědomím si totiž, že lidi se na ulici.