Dneska ráno bylo krásně! Z okna jsme viděli modrou oblohu, sluníčko, ani mráček a hádejte, jaká musela být viditelnost nahoře, na ledovci Martial? Počasí se opravdu, ale opravdu vyvedlo! My a v pozadí Chile. Ty první tři kilometry byly i docela jednoduché, zato na posledních čtyřech přišel náročnější terén - hodně hodně bahnitá stezka. Po čtyřech kilometrech jsme došli k siln.

Druhej den ráno jsem se vydala vykoupat do posvátných mayských jeskyní - cenotes. Problém byl, že jsem přišla moc brzo, a ještě tam nikdo nebyl. A já mám odmalička strach z tmavejch hlubokejch vod. Tak jsem poprosila plavčíka, a jenom proto, že seděl kousek u mě, jsem se na chvíli odvážila. A pak jsme ještě seděli a kecali, a pak už jsem musela jít na bus do Tulumu.

Napadlo mě, že jsem ještě nepodala obšírnější zprávu o mojí práci. Praktikum v rámci programu Leonardo bude za chvíli u konce, takže je ideální čas trochu ten uběhlej půlrok sesumírovat. Na bb22 jsem narazila náhodou na internetu - strašně se mi líbila jejich stránka, a i když hledali architekta a ne praktikanta, poslala jsem portfolio a vzápětí byla pozvána na pohovor. Článek v novinách o našem projektu ve Wurzbugru.

Skutečné zážitky ovšem čekají jinde. 1 USD; 1 CUC. Nevýhodou stravování v MN je dokonalá absence vitaminů, vlákniny a nutričně hodnotných látek. Ekonomicky se stravující turista, poku.