Po dvaceti letech bydlení v České Lípě jsem si uvědomil, jak málo toto město znám. A tak jsem si řekl, že oči otevřu ještě jednou a pořádně. Počasí a stav ulic se vylepšil, ale stejně v nich zase tak moc nejsem. Buď sedím doma u počítače nebo vyrážím mimo město. Sice nějaké nové fotografie z České Lípy mám, ale jsem zvyklý je nějak slučovat do bloků. A tady se mi to moc nedaří. Takže jen aby se to tu trochu hnulo.

Snad, že trocha poezie nikoho nezabije. Šest milionů srdcí vyletělo komínem. Svoje malé lži si lásko dnes prominem. Budeme tančit s venkovany na návsi vesnice. Láska je nenávist a nenávist je láska. Jedeme na veselku kočí bičem práská. Podobáš se Evě i Marii. Mé děti pochopily hledí na mě úkosem. Třetí oko je prázdný prostor nad nosem. Pánbůh se klidně opil levným balkánským likérem.

V sobě si bloudím jak chuchvalec větrem hnaný. Ula činů a přesto z nejvyššího patra viny nahlas mlčím. Hci posunout hranice, co odnikud nikam vedou a vlastně ani netuším kde leží. Ěna je společná, ceny jsou různé. Aválo od jihu na jih, zůstal jsem stát. Ako by mi vítr přestal napovídat, zda zaplatit daň a hranici překročit. Ím že nenapoví a žádných hranic možná ani není. Ástupy soudců, všichni jsou slepí a z lidu. Klauny, co v manéži svý ksichty pitvoří. Hvíle je věčností, věčnost je chvílí.

Stránky fotografické a obrazové galerie - Nový Bor, Dvořákova 550. Jak jsme již avízovali v minulém příspěvku končíme Lojzi a já s provozováním Galerie Dárkovna. Říká se, že přestat se má v nejlepším a my se domníváme, že ten čas už nastal. Bude se nám stýskat po setkáních s přáteli, která jsme měli tak rádi, ale Konečná. Pro Dárkovnu, ještě neznamená konečnou pro prima vztahy, které jsme i díky ní navázali.